pondělí 25. srpna 2014

Hnev Pána ohně (Křišťály moci #2) od Michaely Burdové | Recenze

Druhý díl Křišťálů moci mě mile překvapil. Dnes 23letá Michaela Burdová se v této knize vyvarovala z větší části všeho, co mi na Zradě temného elfa tolik vadilo. 

Lidé, v čele s králem Edrianem započali krutou válku proti Temným, Neilin se konečně vrhá na pátrání po Křišťálech moci a pomalu se přestává chovat jako loutka bez mozku. 

Poté co se naši hrdinové vrhli z mostu do řeky, se na začátku knihy hned dozvíme, že jsou živí a zdraví. Co by si totiž svět počal bez Vyvolené, že? No a tak se tedy opět vydávají na cestu. Krátkou cestu, jelikož se ocitají u Bílých elfů. Ještě než se tam ale dostanou, je Neilin odhalena nečekaná pravda, že Arwin je vlastně Awrixel...kdo by to čekal? Syn elfa, kterého se Neilin snaží zničit? Wow! 

Ale abych přestala být zlá. Děj knihy je o mnoho lepší než u předešlého dílu. Konečně se tu objevila nějaká akce a zdá se, že knihy opravdu budou o tom, o čem být mají. Neilin se vydává na cestu po stopách prvního křišťálu. K ní se bez ptaní přidává Awrixel a dvě nové postavy: elfka Ellnesa a její strážce R´Tiles. Tyto postavy mne zaujaly okamžitě a bez váhání mohu říct, že jsou to postavy s největším charakterem. Awrixelova sestra Terien se s Roliandem vydává na pouť ke starobylým gryfům, aby získali jejich pomoc ve válce.

Jestli jste si v minulém díle oblíbili jednu ze zbylých dívek - Terien nebo Leju, budete zklamáni. Střídání pohledů se tu významně zmenšilo. Leju si užijete pouze na pár stránkách, na kterých se pro jistotu chová naprosto nerozumně. (Nějaká rodinná nemoc?) Terien se tu ukáže jen v pár scénách na začátku knihy a pak téměř ke konci na území gryfů.

Přestože se může zdát, že se mi kniha nelíbí, opak je pravdou. Sice kritizuji, ale spíše s lítostí než nevraživostí. Příběh si mě totiž získal, mám tu dokonce i své oblíbené postavy a části. Věřte nebo ne, tahle kniha se někomu může jevit jako naprostý brak, ale jestli máte v sobě někde hluboko, romanticky smýšlené dítě, budete si to užívat tak jako já. 

Bylo příjemné sledovat, jak děj plyne, jak se postavy a vztahy vyvíjejí, jak se vynořují nové informace - ať už mytologické nebo o rodinném neštěstí. Rozptýlení, které splnilo svůj účel. Odpočinula jsem si, naladila se na příjemnou strunu a četla. Četla jsem, kdy jsem je mohla, užívala jsem si to! Přála jsem si vědět jak to skončí a po dočtení poslední stránky jsem těžce litovala, že po ruce nemám třetí díl. 

A jako každá správná holka se musím vyjádřit k romantické části příběhu. Mezi Neilin a Awrixelem to začíná pořádně jiskřit. Během pár scén mi doslova běhal mráz po zádech jak jsem z toho byla nadšená. Ti dva jsou dokonalý pár! Stejně jako Leja a Edrian! Ou! Ten jejich jeden jediný moment nemoment mě rozsekal. Měla jsem chuť s něčím praštit ....A nakonec Terien a náš zloduch Sorgan. Ti tu vlastně vůbec nebyli...jaká to škoda!

4/10

Žádné komentáře:

Okomentovat