sobota 8. listopadu 2014

Zloděj blesku (Percy Jackson #1) od Ricka Riordana | Recenze

Série o mladém Percym Jacksonovi se v posledních letech stala symbolem literatury pro mladé podobně, jako Harry Potter, Hunger Games nebo Narnie. Čím to je, že knihy Ricka Riordana dennodenně objevují noví čtenáři, kteří se zamilují do světa řeckých a římských bohů? Čím - nejen - mládež učaroval svými polokrevnými? Je tu mnoho důvodů, proto se je pokusím shrnout. 

Percy Jackson je dvanáctiletý chlapec, který si ve svém dosavadním životě nevedl zrovna nejlépe. Každý rok musel díky svému chování měnit školu, trpí velkou dyslexií a jeho matka si vzala nejnechutnějšího a nejhoršího muže pod sluncem. Letos se mu na škole konečně daří, našel si kamaráda a sedl si i s jedním z učitelů - panem Brunnerem. Chvíli se zdá, že by mu mohlo i něco vyjít. 

Během jednoho školního výletu do muzea se vše pokazí. Zaútočí na něj učitelka, z pana Brunnera se stane poloviční kůň a pero, které mu právě dal, se přeměnilo na meč. Percy si je jistý, že se mu to nezdálo a vše se stalo, ale nikdo ze školy si jistou profesorku nepamatuje, kamarád Groover se na něj kouká jako na člověka s rakovinou a dokonce i ten jediný člen učitelského sboru, s kterým neměl problémy, se chová podivně. 

Po vyslechnutí rozhovoru, který se rozhodně neměl dostat k Percyho uším, je ještě více zmatený a nastávající cesta domů se zdá jako docela dobrý nápad. Bohužel ani ve společnosti své matky nemá klid. Nastává úprk před něčím, co Percy tak docela nechápe, a spousta vysvětlování. 

Kdo by to byl býval řekl, že Perseus Jackson je syn řeckého boha a půjdou po něm temné síly podsvětí? Percy se za nevítaných podmínek dostává do Tábora polokrevných, kde se setkává s dalšími potomky bohů. Podstatně snadno se začlení do kolektivu. Poprvé v životě je totiž na místě, kam opravdu zapadá, tito lidé jsou totiž stejní jako on! 

Ale na tak úplně! Na Percym je přeci jenom něco víc zvláštních věcí než na ostatních polobozích a právě to byl jeden z důvodů, proč se Zeus, nejvyšší z bohů, rozhodl, že to byl právě Percy, kdo mu ukradl to nejcennější, co vlastní. Slavný Diúv mistrovský blesk. Vynese tedy, že pokud mu ho nenavrátí do letního slunovratu, rozpoutá válku. Náš mladý hrdina je tak nucen vydat se na výpravu, jejímž cílem pro něj není navrácení blesku, ale něco pro něj mnohem důležitějšího. Doprovází ho Groover, z kterého se vyklubal satyr a Percyho ochránce, a modrooká blondýnka Annabeth, dcera Athény, které rozhodně není křehké děvčátko. 

Zbytek knihy popisuje Percyho hon za bleskem a jen bohové vědí, kam ho to nakonec dovede. Cestují tam a zase zpět. Tady na ně zaútočí tihle, tam zase tito. Po dobu knihy si ani nestihnete vzdychnout nad nudnou pasáží, protože tam žádnou nenajdete. Autor sviští jak na běžícím páse a hrne na vás jednu informaci za druhou. Opravdu dlouho jsem se divila, proč taková dětská kniha s písmenky obrovskými, že bych se styděla to ukázat češtinářce, oslovila tolik čtenářů? Už jsem to zjistila. Rick Riordan totiž vymyslel svět, který si čtenář zamiluje. Jak už jsem zmínila výše, podobně jako nás Rowllingová přenese při čtení Harryho Pottera do Bradavic, tady nás Percy vtáhne do světa plného mýtů a stvoření, na které si matně vzpomeneme ve spojitosti s Řeckými bájemi a pověstmi. Pro mne, milovnici historie, zvláště pak Starověkého Řecka a Říma, to bylo unikátní počtení, při kterém jsem toužila se okamžitě vtěsnat mezi ty řádky a prožívat to samé, co ústřední trojice. 

Všechny tyto prvky překryjí to, že autorův sloh není nijak výjimečný, ale všichni na to při příběhu jako je tento rádi zapomenou. Mnohým z nás stačí, když se začteme do dobré knihy, která nás naplní pocitem něčeho zvláštního a magického, že nás kolikrát ani ty špatně použitá slova či zbytečně jednoduché věty netrápí. 

Autor si zaslouží více než pochvalu a tak s radostným očekáváním dalších dílu musím dát 7/10, už jen proto, že jsem knihu přečetla během jednoho dne.

5/10

Žádné komentáře:

Okomentovat