Americká autorka Gayle Forman žijící v newyorském Brooklynu má k dnešnímu dni na kontě více než čtyři knihy. Jestli zůstanu bylo v roce 2011 přeloženo do češtiny a od té doby čtenáři netrpělivě vyhlížejí vydání druhého dílu, který nese název Where She Went. Stejnému žánru se věnuje i dále - knihy Just One Day a Just One Year se těší zájmu fanoušků stejně jako Jestli zůstanu a v roce 2014 plánuje jejich vydání nakladatelství Ikar.
Když se zamyslím nad zařazením Jestli zůstanu do jednoho ze žánrů, nemohu se rozhodnout. Román? Možná. Vztah hlavní hrdinky Miy a jejího přítele Adama se rozebírá po většinu knihy, ale rozhodně bych to neuváděla jako hlavní zápletku příběhu. Drama? To by také mohlo být, ale někdo by zase mohl namítnout, že drama je něco naprosto jiného. Nálepka "Ze života" je ale přesná a trefná. Je to příběh plný emocí, těžkých rozhodnutí, filozofických otázek a důležitosti rodiny. Přes to všechno je to kniha hlavně pro mladé čtenáře. Co si budeme nalhávat, moje babička by touto knihou uchvácená nebyla.
Při pohledu na českou verzi obálky, nevím, co si myslet. Na jednu stranu je opravdu hezká a dívka s cellem, na kterém sedí motýl, má jasnou spojitost s příběhem, ale v knihkupectví nezaujme. Mezi množstvím dívčích románů se rychle ztratí a málo kdo o ni zavadí pohledem. Palec nahoru za bílou siluetu motýla na samotné knize po sundání přebalu. Dává to knize šmrnc a oživuje ji to. Chvíli jsem měla nutkání přebal odložit úplně.
Já sama jsem očekávala sladký holčičí příběh, proto si dovedete představit můj údiv po prvních třiceti stranách.
Mia Hall je nadějná sedmnáctiletá dívka s vášní pro cello. Do onoho dne se starala převážně o to, jestli se vydá do New Yorku a bude studovat svůj vysněný Juilliard, nebo zůstane v Oregonu po boku svého přítele Adama, který rozjíždí kariéru jako zpěvák a kytarista spolu se skupinou Shooting Star. Jak se má ale rozhodnout?
Z ničeho nic je ale toto rozhodování nepodstatné. Rodinný výlet končí nehodou, Mia ve vážné stavu bojuje o život. Celých dvacet čtyři hodin - po které kniha trvá - se Mia nachází mimo své tělo a sleduje veškeré dění. A je pouze na ní, jestli zůstane, nebo se rozhodne odejít. Při pohledu na vše, co ztratila, to není nic jednoduchého.
Kniha čtenáře donutí přemýšlet. Hodně. Vyvstávají tu otázky jako: Jak důležitou roli zastává rodina? Jak se chováme ke svým blízkým? Láska nebo kariéra?
Retrospektivou sledujeme záběry z Miina dosavadního života a autorka tuto část vždy skvěle zakomponuje do právě probíhajících událostí v nemocnici. Příběh je po celou dobu napnutý a nutí čtenáře se zatajeným dechem otáčet stránku za stránkou, dokud se nedobere konce.
Mia je tichá a ne zrovna výrazná dívka, která musí řešit každodenní problémy všech dospívajících. Její největší vášní je ale hudba. Na cello hraje klasickou hudbu, kterou miluje a za nic by ji nevyměnila, přestože se tímto žánrem vymyká z rodiny plné rockerů. Vždyť i Adam se věnuje právě rocku! To jí ale v ničem nebrání a svoji lásku k muzice pěstuje i nadále. Právě hudba byla ono vodítko, které Miu a Adama Willdea spojilo. Přestože ani tento vztah ale není bez chybičky, jde vidět, že Adam ji opravdu miluje. Čeho je schopen, aby se mohl dostat k Mie na jednotku intenzivní péče, to jenom dokazuje.
Všechny postavy tu jsou vykresleny opravdu detailně a - až na tvrdou hudbu milující rodiče - si je dokážu představit jako někoho, kdo by se mnou mohl denně jezdit tramvají.
Obvykle nečtu knihy s tak silným příběhem. Otázky života a smrti v našem světě a to, že nikdy nevíme, kdy budeme na řadě právě my. Nic jsem od knihy nečekala a to, co mi dala je úžasné. Okouzlí každého s kapkou romantické duše a není možné, aby čtenář nepomyslel na svou rodinu. Nahlédne každému do duše a srdce a ukáže vám vaše světlé i tmavé stránky. Nepočítejte s tím, že po dočtení půjdete pokojně spát. Vaše myšlenky to nedovolí.
Autorka umí bravurně zacházet s jazykem a musí se jí nechat, že ví, jak čtenáře doslova přilepit ke stránkám. Určitě tomu pomohla Květa Palowská, jejíž překlad knize přidal zase o něco více poutavosti. Do očí mne neudeřila žádná gramatická ani stylistická chyba a čtení tak bylo mnohem příjemnější.
Knihu doporučuji snad všem, kteří jsou ochotni dát si pauzu od svého obvyklého žánru, ať už se jedná o fantasy či horor. Opravdu tu nevidím žádná negativa. Možná snad jen délku textu, který mi přišel příliš krátký a absence pokračování mi na náladě také nepřidává.
Žádné komentáře:
Okomentovat