Všemi vychvalované dílo české spisovatelky Kateřiny Petrusové se dostalo konečně do rukou i mě. Původně jsem se do knihy vůbec neměla v plánu pouštět, ale dala jsem na mnohá doporučení a nemohu říci nic jiného, než že jsem za to vděčná. Kdybych na obálce neviděla jméno, nevěřila bych, že toto napsala česká autorka. Ano, předsudky proti našim autorům v některých z nás jsou stále zakořeněny, ale poslední rok mě utvrdil v tom, že i naši vlastenci dokáží napsat velice slušné knihy. Kateřina je toho důkazem, což podporuje i to, že jsem knihu přečetla během dvanácti hodin.
Paige Adamsová je ošetřovatelka a po smrti svého posledního svěřence shání novou práci. Tu nalezne u rodiny Bavettových, kteří shánějí ošetřovatelku pro svého syna. Jaké je to pro Paige překvapení, když místo malému klukovi je představena dospělému muži. Alespoň po fyzické stránce. Po nehodě, kterou utrpěl před pár měsíci se jeho mysl přepla do módu dítěte. Není tak schopný postarat se sám o sebe, místo omelet snídá čokokuličky, hraje si s autíčky a chce po Paige, aby mu nakreslila hasiče.
V rozporu s její profesí si Paige své svěřence příliš oblíbí a je pak těžké, když je musí opustit. Právě proto hledala místo u někoho, kdo netrpí smrtelnou nemocí a není příliš starý. A teď, když má Michaela, její podvědomí si jistým způsobem přeje, aby se neuzdravil, i když ví, že pro něj by bylo nejlepší žít jako předtím. Do pohody, kterou spolu prožívají v chatě jednoho z rodinných známých, vtrhnou další události, které Paige utvrzují v tom, že Bavettovi nejsou jen tak nějaká rodina. Tajemné odchody Mikeova bratra Roberta uprostřed noci a zvláštní chování všech kolem tomu jen nasvědčují.
Pro mě samotnou to byl originální příběh, za který by se nemusel stydět světový autor. Vsadím se, že pokud by kniha byla přeložena do angličtiny, byla by opravdu oblíbená v celém světě. Když se na to podívám zpětně, autorka popsala New Yorské prostředí věrohodně. Kateřina si pohrává i s vývojem Paigeiny osobnosti. Ze vzorné ošetřovatelky k dívce, která si užívá pobyt s malým velkým klukem, o kterého se může starat, a dál... Mikeova osobnost snad ani není nutná popisovat. Tam byl ten přechod dvou osobností taky docela zajímavý. A já se nemohla dočkat, až zjistím, jaká je druhá stránka toho malého klučiny. Při čtení jsem prostě viděla dítě, nemohla jsem si pomoct. Proto jsem byla ráda, když bylo Paige zmíněno, že je to vlastně dospělý.
Kniha je psána z pohledu Paige a to jí na poutavosti pouze přidává. Je to mladá dívka, která se snaží držet vlastních zásad , ale ne vždy jí to vyjde. Mnoho čtenářek by se v ní mohlo vidět. A někdy si i přát být na jejím místě. Trochu vzrušení v životě potřebuje každý a s Bavetty to nuda rozhodě není. Byla tam pouze jediná postava, kterou jsem chtěla nakopat do zadnice, ale ta musí být v každém příběhu. Kobra, nebo taky matka Michaela a Roberta. Může někdo takový opravdu existovat? Pokud ano, nechci tu osobu potkat! Na druhou stranu takový Johnny byl bezkonkurenční! Toho chlapa prostě miluju!
Člověk si může mylně myslet, že se jedná o detektivku. Dobře beru, že tam je i ta tajemná část, na kterou čtenář musí spolu s Paige dojít, ale ta ztrácí pointu, jakmile si čtenář přečte anotaci. Proto mi přijde naprosto nesmyslné psát do anotace spoiler, který je největší záhadou knihy. A tak se od krimi dostáváme k knize, která obsahuje špetku dramatu a pak po většinu druhé poloviny hlavně romantiku. Určitě to není špatná věc, ale pro čtenáře, který se pod nějakou falešnou stopu začte do "detektivky" to může být obrovské zklamání, protože žádná obrovská odhalení se konat nebudou. Autorka příběhem vede jednu nejasnou myšlenku, kterou pak vyloží na stůl za polovinou knihy a čtenář ji musí přijmout jako hotovou věc, která tam byla, je a bude a bylo pouze na nás, kdy nám to cvakne a pochopíme.
Přestože je Nebezpečná láska její první knihou, Kateřina Petrusová není žádným pisatelským nováčkem. Její podíl na vytvoření internetové stránky www.bez-hranic.cz a následné přispívání mnohými povídkami, to potvrzují. Kniha se mi opravdu líbila, autorčinu stylu se nadá nic vytknout a mě tak nezbývá nic jiného než dát 9/10!
Žádné komentáře:
Okomentovat