Amy Plum vyrostla v alabamském městě Birmingham a už zvládla žít v Chicagu, Paříži, Londýně a New Yorku. Jako umělecká historička v tréninku tráví většinu dní sněním s otevřenýma očima nebo psaním - někdy obojím zároveň - v pařížských kavárnách. Je známá díky své young adult trilogii Revenants. Po prvním díle s názvem Die for Me následuje kniha Until I Die a právě tento měsíc vyšla závěrečná část - If I Should Die.
Při brouzdání internetem na různých knižních webových stránkách a blozích na vás tato kniha s největší pravděpodobností vyskočí. A první věcí, která vás upoutá je samozřejmě obálka. Krásná! Růžová s dívkou v rudých šatech a černou Paříží v pozadí. Může si někdo stěžovat? Od pohledu je tak jasné, že kniha bude určena především mladým dívkám a bude zde převažovat hlavně romantika.
Přestěhovat se do Paříže, města lásky, módy, muzeí, kultury, se může zdát jako sen. Představte si sebe, jak objevujete krásy Paříže a necháváte se unášet francouzskou atmosférou při procházce na břehu Seiny. Kate Mercier to tak ale rozhodně nevnímá. Do Evropy spolu se sestrou přijely za svými prarodiči, aby utekly od života v New Yorku. Tam jim vše připomínalo nedávnou minulost. Kdo by chtěl žít na místě, kde zemřeli jeho rodiče? Zatímco starší z pozůstalých dcer - Georgia - si vcelku rychle zvyká, Kate se uzavírá do sebe, nevychází z domu a společnost jí dělají knihy.
Když už se ale dívka rozhodne vystrčit paty z domu, padne přímo do kolotoče nadpřirozených událostí. Nejenže je málem zabita padající zdí, ale zaplete se se skupinkou lidí, kteří jí přinesou jen samé potíže. A aby toho klišé nebylo málo, zamiluje se do jednoho z nich. Toho nejlepšího, nejsilnějšího a další superlativy v tomto duchu. Společně tak musí čelit zlu a samotné podstatě Vincenta Pierre Henri Delacroixe, která má od té lidské v celku daleko.
Ať se na to koukám jakkoliv, je to další tuctová nadpřirozená romantika pro teenagery. Nápad se na první pohled zdá sice originální, ale když se na to podívám pozorněji, je jasné, že tohle tu už bylo. A mnohokrát. Kniha je zajímavá, ale bohužel nás při jejím čtení nic nepřekvapí, protože čtenář předvídá každý autorčin krok. A čtenář se tak dostává do nudného stereotypu.
Myslela jsem si že charakter Kate se mi líbí, dokud jsem se nedobrala druhé poloviny knihy. Proč jen se některé hlavní hrdinky tak zvrhnou? Nebyla to nejhorší zkušenost s knižní postavou, přesto jsem se musela držet a nezavřít knihu ze zlosti nad její blbostí. S Vincentem to bylo podobné, ale přeci jen moje dívčí srdce mu leccos odpustilo. Kdo ale byl naprosto skvělý a bavilo mě číst scény, ve kterých se objevoval? Jednoznačně Jules. On je ta postava, kterou hledáte na dalších stranách a přejete si, aby jí bylo dáno více prostoru. (Proto se moc těším, až se vrhnu na novelu Die for Her z jeho pohledu).
Za co ale autorce musím poděkovat, je výběr prostředí. Ze všech těch míst, které procestovala, si vybrala jako dějiště Kateina a Vincentova milostného příběhu právě Paříž! Atmosféra města knize dodává na výjimečnosti a láska při popisu Paříže ze stránek přímo sálá. Kdo by se nezamiloval do tohoto města?
Z knihy jsem byla v době po jejím dočtení bezmezně nadšená a okamžitě jsem sáhla po pokračování. S odstupem času, ale musím říct, že se jedná o příjemně průměrnou knihu, kterou si i většina čtenářů užije. Já k ní nemohu přistupovat ani jako k naprosté katastrofě, ani jako k srdcové záležitosti nejvyšší kvality. Je těžké říci, jak moc se mi kniha líbila. Jsem ráda, že jsem se nebála a pustila se do ní v angličtině, ale vím, že už nebudu mít potřebu si ji přečíst, ani kdyby vyšla v češtině.
Amy Plum píše lehkou angličtinou, která se dá lehce překousat i s mírně pokročilými znalostmi tohoto jazyka. Byly tam sice pojmy a slovní obraty s kterými jsem měla pár problémů, ale textu je snadné porozumět.
Pokud si chcete potrénovat angličtinu, jděte do toho. Pokud vám nevadí stále dokola ohrávaný koncept příběhu, jděte do toho. Zajímá vás, co se na tom tolika lidem líbí? Jděte do toho! Já se do knihy pustila především ze zvědavosti a jsem ráda, že jsem tak učinila.
Žádné komentáře:
Okomentovat